Už to začíná, nejen polemizování o tom, co se bude dít a co se musí stihnout, ale reálné činy budou teď mými kamarády. Vánoční Brno bylo opravdu úžasné, myslím, že jsme všichni úspěšně vypli a užili si atmosféru a medovinu...a trdelník...a levandulové víno...a nákupy...No, nákupy jsem si moc neužila, nápady na dárečky se nepřiřítily a já jsem tak sice o nějakou tu částku lehčí, ale nakoupeno mám víceméně jen pro svou potřebu a nebo pro potřebu naší domácnosti. A hlavně těch lidí všude, to člověka dovede skutečně odradit. Vánoční shon začíná snad každým rokem dřív a dřív, všichni uspěchaní, protivní, každý se roztahuje...a když to vidím, snažím se taková nebýt. Ale přesto jsem toho měla plné zuby, možná to bylo tím prázdným břichem nebo také faktem, že každý jedinec najednou v zimě zabírá v uličce místo pro tři, když má na sobě tlustou zimní bundu, ještě širší šálu a úplně nejplnější tašky a každému je vedro. Mě nevyjímaje. Rozhodně si vánoční víkend v Brně ujít nenechám ani příští rok, zkrátka to k těm svátkům patří :-)
Doma jsem si včera zodpovědně přichystala těsto na perníčky a dnes budu statečně péct. Prosím, držte mi všechny pěsti, abych nic nespálila, ta jedna dávka se tváří, že do Vánoc ani tak nezůstane ;-)
Nedávno jsem četla článek o tom, jak si rodiny s malými dětmi vytvářejí nové, vlastní tradice. Trochu jsem zavzpomínala, jaké že byly a jak se změnily ty naše. Dokud jsem bydlela doma, stromeček se zdobil večer před Štědrým dnem. Ráno jsme pak se sestrou, ještě, než vstali rodiče, stromek rozsvítily a počítaly každý jeho odraz. V okně, v televizi, ve skleničkách, všude. Většinou jsme tak dospěly k závěru, že máme doma asi 54 stromečků. A počítaly jsme je každý rok, dokud jsem se neodstěhovala. Občas mi to i chybí :-)
Jak to máte na Štědrý den vy, držíte hladovku a nebo pozobáváte celý den? Já s přítelem jsme ze dvou tradic. Já poctivě snídám vánočku, obědvám hrachovku a večer ryba se salátem a po ní už cokoli, během dne ale nic. Má druhá polovička je zvyklá jíst a zobat celý den, doma mu sice sama nic nenachystám, ale sotva přijdeme ke ,,tcháňákům" na návštěvu nebo oběd, mají nachystané krásné pohoštění, až je mi trapné si nic nevzít :-D Ale jsem holka statečná!
Moje oblíbená a tak trošku lišácká tradice je ta, že ženská dělá salát a chlap smaží rybu. Je to spravedlivé a hlavně, nenačichnou ty čerstvě umyté vlasy, že jo dámy? :-)
Každopádně jsme si zvykli, že samotný Štědrý den stihneme navštívit snad všechny členy obou rodin, když to jde, přece aby měli dárečky v ten správný den :-) Občas pak máme tedy nakvap a nervy tečou, ale zatím se vždycky všechno stihlo...A večer, po večeři a dárcích doma, se přesouváme k babičce, tak jsou i naši, teta, zkrátka je tam veselo :-) A je to tak každý rok, co si pamatuju. A to mám na Vánocích ráda, že si můžeme jak sednout k televizi a kochat se výzdobou, tak zažít ten příjemný spěch po rodině a tu živost :-)
Páni, chtěla jsem krátký článek, ale nějak se mi nedaří, tak se omlouvám!
Jo a fotky jsou...velice kvalitní, focené mobilem, totálně bez úpravy...co víc si přát! :-)
Ano, ten shon bohuzel k Vanocum patri, ale to obdobi ma nespocet pozitivniho. Tak hezke dny, M.
OdpovědětVymazat