Včera, jako každou středu, přijela na návštěvu dědova kamarádka. Ráda zahradničí a chodí na procházky. Tak jsem ukecaly dědu a šlo se. Děda mi alespoň ukázal, kde kdo bydlí, co kde bývalo a jak se který kopec jmenuje. Například my bydlíme ,,pod Kulíškem" :-). Konečně budu mít trochu tušení, který soused to za ním přišel na kafe. Hezky jsme se provětrali, prošli se bahnem i lesem a moje bledé tváře konečně vypadaly, že mají v sobě trochu života. Navíc tohle jaro se ve mě probudila jakási obliba v kočičkách. Tak jsem hned nalámala pár dalších, i když ty, co už mám doma, se mi líbí tak nějak víc ;-). Přestože sluníčko nás ohřálo jen asi na pět minut a po zbytek dne bylo stejně ponuro, jako každý den, vítr chladný, tak vzduch byl moc příjemný a prospěšný :-).
Zkrátka ráda fotím své zablácené boty. Zvlášť, když to ve výsledku není vidět :-D
Petrklíče zkrátka rostou nejdřív u domu, který chátrá...(předstírejte, že nevidíte tu hadru v pozadí).
Naše zahrádka se taky pomalu probouzí.
Hyacinty jsem vysadila na podzim a pomalu se tváří, že z nich něco bude...
A sněženky jsou u nás na každém kroku :-)
Zuzka
Vase zahradka uz poradne buji, moc pekne. M.
OdpovědětVymazatAno ano, jen to sluníčko ještě chybí :-)
VymazatKočičky jsou prostě nejlepší! A hrozně mi dělá radost, jak už se nám ta příroda začíná probouzet. :) Teď už jen aby nesněžilo. :)
OdpovědětVymazatHezkou neděli, Lucka.
www.sleepy-cat.com