PRÁCE V SUPERMARKETU: ZKUŠENOST, KTEROU NEZAPOMENU

Tuhle krásku jsem dostala jen tak, asi že z lásky :)

Už je tomu rok, co jsem přestala pracovat u společnosti AHOLD. Rok - a mně se stále ještě zdají špatné sny. Přitom nebylo vždy špatně, byly i dobré dny, ale vše to přisuzuji faktu, že se již třičtvrtě roku snažím utratit peníze, které mi zůstaly na zaměstnanecké kartě. Peníze na ní jsou, dokonce jsem se po půl roce komunikování (přesněji tedy komunikování z mé strany) dostala do bodu, kdy mám obnovený PIN a odblokovanou kartu, ale karta stále nefunguje. Kdybych na ní měla stovku, tak se a to dávno vykašlu, ale mám tam přes tisíc korun, které si myslím, že by jen tak nezahodil nikdo. Na infolince se takovými problémy nezabývají a na emaily neodepisují...Tak není divu, že se naštvu pokaždé, kdy někdo zmíní, že byl nakupovat v Albertu. Nehledě na to, že já jsem tam byla nakoupit asi jen dvakrát, pokaždé, abych znovu zjistila, že karta opět/stále nefunguje. 

Jsem skutečně naštvaná a tato společnost u mě klesla už nějakou tu dobu zpět k obchodům, do kterých nikdy nepůjdu s radostí nakoupit. Ať už se jednalo o směny, ceny zboží, přístupu vedení (teď nenarážím na konkrétní prodejnu, ale na vyšší vedení), dokud člověk nepracuje v takovém prostředí, nikdy si nemůže vážit volných víkendů, svátků, pohodlných nákupů za pěkné akční ceny bez buzerace - ano, buzerace - že takto se melouny prostě krájet nebudou, přestože je tak zákazníci kupují nejvíce. Ze začátku tyto věci člověk nevidí. Ale byla jsem v prodejně rok a po pár měsících jsem postupně zjišťovala, že to manažeři, team leadeři a především prodavačky skutečně nemají lehké. 

Když vám nasázejí devět směn za sebou, protože vám prostě nemají kdy dát volno a chybí vám hodiny (odpolední směna má totiž sedm hodin), pak dostanete den volna někdy v týdnu a opět navazujete a pracujete přes víkend s vidinou volného víkendu jednou za čtrnáct dní, to se vám velmi rychle omrzí. Navíc když si nejste schopni nic naplánovat, jelikož směny na další týden se dozvíte zpravidla v pátek či sobotu, někdy dokonce v neděli! A když si vezmete dovolenou včetně dvou víkendů, to víte, že si je pak nahradíte...

No a k onomu vyššímu vedení...když si napochodují na kontrolu a sdělí vám, že melouny se nebudou krájet na čtvrtiny, maximálně na poloviny, sýry za pultem musejí být nálepkou dolů, pokladní musejí kontrolovat každou kravinu, hledat, jestli si někdo nepašuje v bedně s pivy pleťový krém či blahopřání v časopisech a přitom se měří a hodnotí rychlost obsluhy zákazníků...Tak nějak nevědí, co vlastně chtějí...Spokojené zákazníky a nebo spokojené ego? Těmto lidem bych vážně přála, zkusit si provoz ve dnech, kdy se chystají akce na další týden a v den, kdy začíná akce na máslo (pamatujete na tu hrůzu loni, ne?)

Omlouvám se, článek je poněkud delší a poněkud negativní, ale vše to v mém systému prostě bublá a bublá už takovou dobu, že mám pocit, že by o tom měli všichni slyšet alespoň okrajově :) 

Co mi ale vždy vykouzlí úsměv na tváři je pohled na toho našeho chlupatého miláčka :)

P.S. Teď jen doufám, že mě nikdo neobviní z neoprávněného užití názvu společnosti... :D 

4 komentáře:

  1. Zuzko, zkušenost hrozná! Tak nějak tuším, že tahle práce nebude žádný med. Ale oči toho broučka... pak člověk na vše zlé zapomene!
    Přeji hezký večer tobě a posílám pohlazení tomu čumáčkovi.
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, je to tak, med to jistě není...
      Hezký den a Barry taky děkuje!

      Vymazat
  2. Já si zkusila brigádu na Bonami v zákaznickém servisu. Před Vánoci. Tolik slov už nikdy v jeden den neřeknu, to byl fakt mazec.
    Někdy jsou tyhle životní zkoušky skvělé jako zkušenost.

    Dobrej posed má ten váš miláček :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano, zkušenost vážně nezapomenutelná :D Věřím, že to muselo stát za to :D
      Jo, přesně kvůli tomu posedu jsem ho musela vyfotit :D :)

      Vymazat

Máte názor? Sem s ním :)