POPRVÉ V ITÁLII: LIMONE SUL GARDA

Upřímně, Limone bylo asi tou nejkrásnější částí naší dovolené. Možná proto, že jsme v něm strávili tak krátkou dobu, mělo to své kouzlo. Citrony, citronová vůně, citronový vzor na každém rohu. A k tomu křišťálová voda a hory a spousta květin. Tak by se dalo definovat toto malé město na severu Itálie, na úpatí Alp u obrovského jezera Lago di Garda.

S parkováním je tu ovšem opravdu potíž, celé městečko je v celkem slušném kopci, plné jednosměrek a úzkých cest a hlavně plné obsazených malých parkovišť. Měli jsme to štěstí a zaparkovali na místě rezervovaném pro pizzerii, ve které jsme poobědvali, až na kopci. Naštěstí to k vodě nebylo daleko, ale i proto, že jsme nejprve chtěli navštívit centrum a až pak si odpočinout u vody, nechtělo se nám tahat ručníky. Později nám to bylo trochu líto, ale když jsme s našli pohodlný kámen, odpočali jsme si i tak, s nohama ve studené vodě.

Celé Limone má názvy ulic i čísla popisná na malovaných tabulkách (foto níže) a já jsem z nich byla naprosto unešená. Zvlášť, když jsme na jedné benzině objevili, že mají hrnek v úplně stejném duchu! Samozřejmě, že jsme se rozhodli pro něj pak vrátit, jelikož byl levnější, než v centru. To jsme ovšem netušili, že benzina má v neděli zavřeno :D A já jsem byla odhodlaná se jít z pláže do centra a zaplatit i ta dvě eura navíc, prostě jsem ho musela mít! :D No a štěstěna tomu chtěla, nebo možná někdo vytušil pravý význam mého tetování u kotníku a našli jsme hrnky v malém obchůdku (spíš trafice) kousek od pláže a byly ještě levnější, než na benzině! :)

Voda byla průzračná, čistší jsem snad nikde v přírodě neviděla a odhadovali jsme ji tak na 22°C, tedy alespoň hned u břehu, o pár metrů dál bych beztak zmrzla :D Ještě aby ne, vždyť je to ledovcové jezero! :)

Kolem šesté večerní jsme se tedy vydali vstříc domovu. Cesta byla klikatá a za tmy tak trochu nebezpečná (přece jen vedla jakýmsi ,,kaňonem") ale to je asi trestem za to, že jsme chtěli ušetřit a nevracet se na dálnici. Jeli jsme záměrně do Brněnské Ikei, že si jako nakoupíme, když už pojedeme okolo. A bezpečně jsme dorazili. V šest ráno. Jako správní důchodci (snad se nikdo neurazí) jsme si počkali, až otevřou. Podle paní uvnitř v kavárně jsme to kafe potřebovali... :D

A tímto končí série článků o naší italské dovolené. Celá byla opravdu vydařená, ničeho nelitujeme a moc jsme si každou její část užili :) Pokud někdy zvažujete podobnou dovolenou, nebojte se na mě obrátit s dotazy :)

Přeji krásný den!