uvnitř Mole Vanvitelliana
Během pobytu u moře jsme si udělali jednodenní, spíše dopolední, výlet do blízké Ancony, velikého přístavu. Má očekávání nebyla vysoká, už podle Google Maps jsem čekala občas nějakou památku a jinak obyčejné město...no a ten přístav.
Už při hledání parkoviště jsem tak nějak tušila, že mé očekávání bude splněno. Parkovali jsme u nějakého místního obchodu, všude po městě je parkování samozřejmě placené, ale u obchodu nebylo, takže hlavně nenápadně 😅. Později jsme si tam i nakoupili, něco k rychlému obědu a těstoviny "na doma" a tak podobně.
Vydali jsme se tedy za nosem a za těmi památkami. Věděli jsme o oblouku Arco Clementino a o katedrále San Ciriaco, tak jsme je šli najít. Ve zkratce vám povím, že tedy o Anconu, jakožto o město, není vůbec o co stát. Naprosto obyčejné město, samý panelák, auto, křižovatka, rozkopané obchůdky, špína, nepořádek, dokonce cestou zpět k autu někdo (cizí) uklouzl na hov** přímo uprostřed chodníku pod podloubím u hlavní cesty, no prostě už bych se tam nikdy nevrátila. Nepůsobilo to tam na nikoho z nás dobře, ani tak úplně bezpečně, oběd jsme tam ani nezvažovali, jelikož delší procházku po městě za účelem hledání restaurace bych asi nezvládla. Navíc bylo horko, slunce peklo a my jsme za sebou měli slušnou túru po téměř betonové džungli...
Jinými slovy - město jsem ani jednou nevyfotila, pouze výhled na jeho část, jinak nebylo o co stát.
Porta Pia
Přístav byl velký, byla to první věc, kterou jsme cestou míjeli. Dle mého osobního názoru na něm ale nebylo vůbec nic zajímavého. Jistě, veliké lodě, které převážely kamiony do Řecka, to zajímavé trošku bylo, ale jinak se mi více líbil ,,přístav" v Numaně, kde jsme trávili pobyt u moře. Přes různé ulice a náměstí jsme se dostali až na onen kopec s katedrálou. Celý kopec jakoby ani do města nepatřil. Katedrála byla opravdu krásná, uvnitř samozřejmě zákaz focení, tak jsem ji cvakla jen v rychlosti, napůl rozmazanou, ani ji sem nedávám...Z vyhlídky šlo vidět i onen oblouk, tak jsme se vydali jeho směrem dolů. Cestou jsme si udělali menší odbočku k amfiteátru a to odstartovalo menší nervy. Ztratili jsme mou maminku i její kamarádku, ty si totiž, jak pak tvrdily, nevšimly, že jsme odbočili. No jasně, že kdo měl u sebe mobil, neměl telefon na toho, co jej měl taky a zbytek mobilů zůstal na pokojích...Já s Tomem jsme se tedy po nějakém tom čekání rozhodli, že zkrátka půjdeme k oblouku. Už se nešlo ani žádnou hezkou uličkou, ani to nebyla krátká cesta. Naopak, krásně se z kopce klikatila a bla asi třikrát delší, než bylo zapotřebí. Polední slunce peklo ještě víc, po zádech stékal pot, hlava se pekla, přicházel hlad, ale statečně jsme přes všechny možné odpočky a rozkopané cesty došli k oblouku. A přesně jak jsem říkala, prostě krásný historický oblouk a kolem něj ošklivý přístav. Sami se podívejte na fotografii s jeřáby níže - oblouk je u té dlouhé zdi, na jejíž druhé straně je parkoviště.
U oblouku jsme se zdrželi asi dvě minuty a rychlostí blesku jsme se vydali k autu s nadějí, že dvě dámy budou čekat tam. Byly tam, uf. Nakoupili jsme a honem rychle se vraceli do naší (ten den ještě krásnější) Numany.
Torre Civica
Chiessa di San Francesco delle Scale
Cattedrale di San Ciriaco
Anfiteatro Romano
Arco Clementino
Žádné komentáře:
Okomentovat
Máte názor? Sem s ním :)